Stovky, možná i tisíce, ptáků sedí na peruánských útesech, koukají na Pacifik a rovnají si barevné peří. Je nutné přijít pomalu, aby se všichni společně nezvedli a neuletěli na daleké skalnaté ostrovy na moří, tam by šli pozorovat mnohem hůře.
Rybák inka je mezi nimi bezesporu nejzajímavější. Vykukuje zpoza kamenů a nastavuje svou hlavičku k obdivu. Vypadá, jako by měl paruku...
Tučňáci jsou jen tři, přehadují se, který první sklouzne po bříšku do vody.
Za chvíli je konečně slyšet obrovské kolonie lachtanů. Velcí samci se perou o místo na ostrůvcích a lachtaní mláďata jen tiše přihlíží.
Občas si některá dvojice odskočí do napěněných slaných vod, aby se poškádlili hluboko pod bílou hladinou.
Jsou nám skoro na dosah ruky. Na druhé straně útesu je rybářský přístav, kam chodí loudit zbytky z kuchání ryb. Pro místní jsou jako otravné kočky...
Rybáři opravují sítě, obskakují své lodičky a koukají na nás. V Matarani jsme jediní turisté.
Tady nejsou, ale v jiných přístavech, jako je třeba Ilo, je také potřeba neustále dávat pozor na pelikány. Potulují se mezi rybáři a kradou čerstvé ryby.
Možná by vás nenapadlo, jak velcí jsou...
Žádné komentáře:
Okomentovat