Řidič v Chom Thongu:
Za kolik že nás vezmete do Národního parku Doi Inthanon? Tolik?
Tak to děkujeme, ale my půjdeme pěšky.
Ano, máte pravdu. Je docela vedro.
Nejsme na to od nás moc zvyklí, zrovna tam máme zimu. Sníh.
No není to nejblíž, ale bude to pěkná procházka.
Ten batoh není tak těžký, to se jen tak zdá. My jsme zvyklé...
Neznámý mezi vesnicemi:
Je to tímhle směrem?
Opravdu?
No, my jdeme opravdu pěšky. U nás se to tak dělá.
Ne, fakt nepotřebujeme svézt.
Opravdu tudy? Ano?
My se moc nevyznáme v těch cedulích, abych pravdu řekla.
Za kolik že nás vezmete do Národního parku Doi Inthanon? Tolik?
Tak to děkujeme, ale my půjdeme pěšky.
Ano, máte pravdu. Je docela vedro.
Nejsme na to od nás moc zvyklí, zrovna tam máme zimu. Sníh.
No není to nejblíž, ale bude to pěkná procházka.
Ten batoh není tak těžký, to se jen tak zdá. My jsme zvyklé...
Strážce parku:
Vér ár wí gojing?
Ale chceme pěšky k vodopádu Mae Ya, pak do stejnojmenné vesnice a další den sejít do Ban Kung Kla.
Nebojte, není to tak daleko.
JJ, já vím, že je to džungle.
Ale jo, tu cestu nějak najdeme. Máme mapku. Teda jen nakreslenou.
Prodavačka u vodopádu Me Ya:
Dám si kolu.
A asi i vodu...
Je fakt děsný vedro a sem se de dost na sluníčku. Stín aby člověk pohledal.
Pečené maso? Ne, děkuji pěkně. Na jídlo nemám pomyšlení. Ještě dneska pokračujeme.
Neznámý mezi vesnicemi:
Je to tímhle směrem?
Opravdu?
No, my jdeme opravdu pěšky. U nás se to tak dělá.
Ne, fakt nepotřebujeme svézt.
Opravdu tudy? Ano?
My se moc nevyznáme v těch cedulích, abych pravdu řekla.
Paní z obchůdku v první vesnici:
Ka-te-ři-na.
Ano, nějak takhle.
A tohle. Tohle je Mi-cha-e-la! Míša
My jdeme dále. Dále. Ano. Tudy, po cestě.
Máte hezký úsměv...
Jen jsme se trochu zpotily, no jo. My máme doma právě zimu.
Bratr pana Símy:
Že je to ještě daleko?
A jak?
Moc?
Ne, to je dobré. My to zvládnem.
A kam máme jít za vaší ženou? K vám? Domů?
Ne, to nemusíte.
Děti hostitelů:
Jejda, vy se tak krásně smějete.
Ale asi si nebudeme rozumět.
Nebo možná...
... máme tady bonbóny, hm?
Tak přece!
Pan Síma:
Tak ano. Pokud vám to udělá radost, zdržíme se na večeři a přespíme do rána.
Jen nechceme dělat potíže.
Vy jste opravdu hodní.
Brát nás zítra motorkou? Ne!! My šly pěšky rády. Byl to záměr.
Tak daleko to nemůže být. Přeháníte!!!
Ale jestli moc chcete, kousek se s vámi popovezem!
Matka pana Símy:
No, však zkuste naši pálenku taky.
Ale pozor, je opravdu silnější než ta vaše z rýže.
Slivovice. Ze švestek.
Dejte si všichni, hned se nám bude lépe povídat, i když neznáme svůj jazyk.
Úsměv. Panáček. Úsměv.
My máme jíst první? Aha, jsme hosté.
Díky!
Kamarád z vesnice (konečně angličtina):
My to tak u nás děláme. Je to koníček. Člověk si vyjde na výlet a snaží se někam dojít. Máme to rády. U nás to má rádo hodně lidí. Turistika tomu říkáme.
Že jste z Čiang Mai? Pracujete tam s turisty? Aha! No my se tam musíme dostat zítra.
Asi ano, popovezeme se s panem Símou a jeho bratrem. Budou mít radost.
Dobrou noc!
A dobře. Zítra zůstaneme i na snídani!
Pan Síma a jeho bratr:
Že nás vezete ještě někam jinam?
Na výlet?
Aha, my jedeme na vyhlídku. Uvidíme nejvyšší horu Thajska z toho nejhezčího místa.
A já už začala přemýšlet, jestli jste nezabloudili.
To je nádhera!
Rozloučení:
Tak my moc děkujeme!!!
Tady pár drobných za ochotu.
Ale jen berte a kupte něco dětem.
Je to taky na benzín. Koukejte, jak dlouho jsme jeli!
Sympatický řidič:
Že nás vezmete až do Čiang Mai?
No to si pište, že se nám to hodí!
Že za to nic nebudete chtít?
Tak děkujeme... A nejen vám!
Žádné komentáře:
Okomentovat